O společnosti

Historie společnosti

Základ ke vzniku závodu Jäkls Hufeisenfabrik, G.M.B.H. Freistadt položil už v r. 1905 František Pospíšil z Těšína, který postavil válcovny na výrobu drátu a jiných železářských válcovaných výrobků. V r. 1910 byla zahájena výroba kombinovaných náprav a podkov, jež nesly značku Jäkl, podle kováře Jäkla z Rýmařova, od něhož byl zakoupen patent. Celá hutní výroba se pak rozdělila právně na dva závody: Fryštátské železárny vyrábějící ocel a Jäklův železářský průmysl, vyrábějící nápravy, podkovy a později šrouby.

V letech 1918–1920 se na pozemcích společnosti Jäkl Karviná, a. s. začaly stavět tovární objekty pro výrobu vagonů. Podnikatel Pollak využil nových prostor a část podniku, kterou si ponechal, to je Jäklův železářský průmysl, přestěhoval do nových objektů v r. 1918. Tento letopočet je tak tradičně označován za rok vzniku samostatné společnosti Jäkl Karviná, a. s.

Od 18. 12. 1922 je v podnikovém rejstříku zaznamenán již český název firmy a to Jäklův železářský průmysl, společnost s omezeným ručením. V r. 1928 ke stávajícím objektům přibyla válcovna na tuposvařované trubky a později válcovna profilů za studena. Orient společnost (koncern vagonek v Československé republice) se v r. 1925 sloučila s Jäklovým železářským průmyslem a 22. 10. 1927 z těchto dvou firem vznikla akciová společnost Jäklův železářský průmysl se sídlem ve Fryštátě. S výrobou profilů se v karvinském závodě započalo v r. 1931, byl to patent zámečnického mistra Kozicze z Vídně, který pomáhal karvinským hutníkům zdokonalovat výrobu. Firemní značka Jäkl byla ochrannou značkou zaregistrovanou u mezinárodního orgánu v Ženevě.

V období 2. světové války byl podnik začleněn do válečného průmyslu. Po válce byl závod znárodněn zpětně k datu 1. 1. 1946 a začleněn ke dni 1. 1. 1946 do n. p. Vítkovické železárny Klementa Gottwalda, Ostrava 10. Ke dni 1. 7. 1949 byl závod vyčleněn z majetkové podstaty VŽKG, n. p., Ostrava 10 a k témuž dni začleněn do n. p. Drátovny a železárny se sídlem v Praze. Drátovny a šroubárny, závod Karviná měly dva provozy a to provoz I (dříve Jäkl) a závod II (dříve Blumenthal). Stále se zde vyráběly ocelové trubky svařované, závitové, obyčejné a přesné. Dále se vyráběly profily tenkostěnné ocelové uzavřené i otevřené, podkovy a hřeby na upevňování důlních kolejnic. V r. 1949 měl provoz I již 599 pracovníků a provoz II 310 pracovníků. Vyčleněním z majetkové podstaty n. p. Drátovny a šroubárny vznikl 1. 1. 1951 nový národní podnik Železárny Karviná.

Od 1. 4. 1958 byl podnik začleněn do NHKG n. p. Ostrava – Kunčice jako závod 19 – Karviná.

V letech 1993–2006 byl Jäkl Karviná, a. s. samostatnou společností. Dne 23. 9. 2006 se Mittal Steel Ostrava stala 100 % vlastníkem podniku Jäkl Karviná. V r. 2006 zaměstnával podnik 825 zaměstnanců.

V roce 2012 došlo k internímu strategickému rozhodnutí a závod profilovna přestal vyrábět z černého pásu, změnil sortiment výrobků a zaměřil se na výrobu pro Automotive. Tento závod byl přejmenován na Strategická obchodní jednotka zkráceně SBU Automotive. Aby došlo k řádné diverzifikaci, závod rourovna se přejmenoval na Strategickou obchodní jednotku zkráceně SBU Mechanical.

Stručná historie názvů společnosti v datech: